Milé mozkové závity

Milé mozkové závity,

nekomplikujte mé pocity,

každé ráno se děsím,

jestli najdu předsíň

a pod zrcadlem klíče

od bytu a schránky.

Milé mozkové závity,

nemohu si vzpomenout,

kdy jsem naposled

neměl hlavu zmatenou,

nevím, co dělo se včera,

ani kam odešla má žena.

Mozkové závity, prosím

nerad své vzpomínky kosím,

kde jsou ty melodie, co jsem zpíval rád?

Tváře a jména se ztrácí

a čím dál větší to dá práci

na všechny hezký chvíle vzpomínat.

Milé mozkové závity,

máme holt své limity,

jen ještě chvíli být při smyslech,

abych mohl epitaf domyslet.

Našel jsem v lednici klíče,

vycházím provětrat plíce.

Nikoho ze známých jsem na ulici nepotkal

a v hospodě jsem ani štamgasty nepoznal,

nebyl to dobrý nápad.

Milé mozkové závity,

ztrácíme své kvality.