Polykám Andělíčky

Z ulice do místnosti

Lampy prosvítaj, něco si přej

Tvoje útrapy noc nezmění

Perfektní ticho, ale němý slova zněj

Jste to, co nikdy neodchází hned

Kompro, který nikdy nesmí vyjít ven

Zrcadlo, jehož jas prach neztlumí

A i když roztříští se, odráží se

Pod oknem otevřenym

Zas a znova sám spim

Pomalu usínám

No, spíš se pokoušim

Démon mi sedá na hruď a drží mě celou noc vzhůru

To, před čim dneska utíkáš

Nakonec vždy dostane tě v příštích dnech

A tyhle cykly jsou věčný

Jsme vděční

Jen když dochází dech

Hledej v sobě, přece nenecháš se v tom

Každej den otázky si klaď, dokud je čas

Z odpovědí cestu ven vyvodíš už

Topit se nebo utápět se?

Pod oknem otevřenym

Zas a znova sám spim

Pomalu usínám

No, spíš se pokoušim

Démon mi sedá na hruď a drží mě celou noc vzhůru

Dnešní noc blíží se k ránu

Já už tak trochu slábnu

Pomalu ztrácim tep

Snad to zejtra vše zvládnu

Zjišťuju, že cestu ven si každej musí najít sám

Pod oknem otevřenym

Zas a znova sám spim

Pomalu usínám

No, spíš se pokoušim

Démon mi sedá na hruď a drží mě celou noc vzhůru

Pod oknem otevřenym

Zas a znova sám spim

Pomalu usínám

No, spíš se pokoušim

Démon mi sedá na hruď a drží mě celou noc vzhůru

Dnešní noc blíží se k ránu

Já už tak trochu slábnu

Pomalu ztrácim tep

Snad to zejtra vše zvládnu

Zjišťuju, že cestu ven si každej musí najít sám

(Topit se nebo utápět se?)