Krajina posedlá tmou
vzpomínky do sedla zvou
nutí mě vrátit se tam,
kde budu na věky sám,
kde místo úsměvů tvých
čeká jen řada snů zlých
a místo lásky nás dvou
krajina posedlá tmou.
Když západ v očích ti plál
s tebou jsem naposled stál
ikdyž si čekala víc
přijel jsem tenkrát ti říct,
že mám tě na každej pád
jedinou na světe rád
a pak jsem zase jel dál
a západ v očích ti plál.
Proč jsem se vracel tak rád?
Proč jsem měl touhu se smát?
Když cestou řekli mi Joe!
ta nikdy nebude tvou,
že láska mizí jak dým
to dneska proklatě vím
Jenom však musím se ptát
proč jsem se vracel tak rád,
že láska mizí jak dým
to dneska proklatě vím
Jenom však musím se ptát
proč jsem se vracel tak rád
Krajina posedlá tmou!
Krajina posedlá tmou!
Krajina posedlá tmou!
